Soubor ke stažení

NEJVYŠŠÍM KONCENTRACÍM RADONU JE ČLOVĚK VYSTAVEN V DOMECH

RADON SICE VZNIKÁ V HORNINOVÉM PODLOŽÍ, ALE ČLOVĚK SE S NÍM SETKÁ AŽ V DOMĚ

Radon vznikající přirozenou přeměnou uranu a rádia, které jsou obsaženy v zemské kůře, je běžnou součástí půdního vzduchu vyplňujícího póry zemin. Typické koncentrace radonu (objemové aktivity radonu – zkr. OAR) v půdním vzduchu se na území ČR pohybují v rozsahu 10 000 – 100 000 Bq/m³ (Becquerel na metr krychlový). Z geologického hlediska je koncentrace uranu, a tudíž i radonu, nejnižší v usazených (sedimentárních) horninách, střední v horninách přeměněných (metamorfovaných) a nejvyšší v horninách vyvřelých (magmatických, zastoupených nejčastěji syenitem, znělcem a žulou). Vysoké koncentrace radonu v půdním vzduchu se v ČR nacházejí např. ve Středočeském plutonu, Třebíčském plutonu nebo Krkonošsko-jizerském plutonu, dále pak v Táborském a Jihlavském masivu a samozřejmě na Jáchymovsku (Obr. 1).


Obr. 1 – Mapa koncentrací radonu v podloží v hloubce 80 cm pod povrchem.

Z povrchu země se radon uvolňuje do venkovní atmosféry, kde v důsledku naředění jeho koncentrace klesá na pouhé

2 až 10 Bq/m³. V obytných domech se koncentrace radonu pohybuje v rozmezí od 50 Bq/m3 výše. Lze nalézt i objekty s koncentracemi v řádu tisíců a desetitisíců Bq/m³. Konkrétní koncentrace úzce souvisí s množstvím radonu pronikajícím z podloží pod objektem (Obr. 2). Průměrná koncentrace radonu v obytných domech v ČR je 119 Bq/m³. Podobné koncentrace radonu v domech (i ty výjimečně vysoké) jsou i v jiných státech, například ve Švédsku a Finsku a v některých oblastech Švýcarska, Itálie nebo USA.


Obr. 2 – Typické koncentrace radonu v podloží, vnějším vzduchu a domech.

KONCENTRACE RADONU V DOMĚ ZÁVISÍ NA TĚSNOSTI DOMU

Konkrétní hodnota koncentrace radonu v domě závisí na intenzitě větrání, těsnosti stavby vzhledem k podloží a na koncentraci radonu v podloží pod domem (Obr. 3). Starší stavby měly sice netěsnou prkennou podlahu, ale díky netěsným oknům a topení v kamnech na tuhá paliva byla zajištěna dostatečná výměna vzduchu. Proto jsou v takových domech vyšší koncentrace radonu spíše výjimkou. Ovšem pozor! Kdybychom v takovém domě vyměnili stará okna za nová a těsná, koncentrace radonu by výrazně vzrostla. Radon by do domu pronikal stejnou intenzitou, ale daleko méně už by se z něj dostávalo ven. Obdobně je na tom i řada moderních staveb, u nichž je těsnost obvodových stěn, včetně oken a střechy větší, než je těsnost podlah na podloží.


Obr. 3 – Mapa koncentrací radonu v domech na území ČR.

RADON V DOMĚ MÁ NEJVĚTŠÍ PODÍL NA OZÁŘENÍ ČLOVĚKA
Živé organismy jsou od nepaměti vystaveny ozáření přírodního původu, které je způsobeno přirozeně radioaktivními prvky v našem okolí (např. radonem a draslíkem) a kosmickým zářením. V současnosti jsme navíc vystaveni záření vytvořenému člověkem. Uměle vytvořené záření se používá například v medicíně za účelem diagnostickým (např. rentgen) nebo léčebným (např. léčba nádorů), dále pak v průmyslu či energetice. Na ozáření člověka se podílí také radioaktivita vzniklá při testech jaderných zbraní a spad po havárii v Černobylu.

Průměrný občan ČR obdrží ročně od všech typů záření průměrnou efektivní dávku 3 až 4 mSv (miliSievert, tisícina Sievertu, jednotka efektivní dávky, veličiny popisující míru ozáření). Zhruba jedna polovina této dávky je tvořena dávkou od radonu a produktů jeho přeměny vyskytujících se v domech (Obr. 4). Pokud je člověk ozářen násobky průměrné efektivní dávky, roste i pravděpodobnost negativních účinků na jeho zdraví. Hlavním projevem nadměrného ozáření je rakovina, v případě radonu pak rakovina plic.


Obr. 4 – Rozložení dávky obyvatelstvu.

VYŠŠÍ KONCENTRACE V DOMĚ LZE ÚČINNĚ SNÍŽIT
Zjistí-li se v domě vyšší koncentrace radonu, lze ji zpravidla jednoduchými a relativně fi nančně nenáročnými postupy snížit na přijatelnou míru. V některých případech je možné na ozdravné opatření získat i státní příspěvek. Podrobnosti

o ozdravování staveb naleznete na dalších tabulích.

JAKÉ KONCENTRACE RADONU V DOMECH JSOU PŘIJATELNÉ?
Podle české legislativy by koncentrace radonu v obytných místnostech nových staveb neměla být vyšší než 200 Bq/m³
a ve stávajících stavbách vyšší než 400 Bq/m³. Je-li v obytných prostorech stávajících staveb překročena mezní hodnota

4 000 Bq/m³, může stavební úřad nařídit provedení zásahu na snížení koncentrace radonu, pokud je to ve veřejném zájmu.

A JAKÁ JE SKUTEČNOST?
Na základě rozsáhlého reprezentativního šetření byl učiněn odhad, že přibližně ve 32 000 bytech (2 % ze všech bytů) koncentrace radonu převyšuje 400 Bq/m³ a v přibližně 3 000 bytech (0,2 % ze všech bytů) je koncentrace radonu vyšší než 1 000 Bq/m³.